23.11.05 | Anemone, @, další tvorba | 1379 x | vypínač
Mládí mě svádí letět výš ke hvězdám.
Hodiny stojí a já střemhlav padám
dál ke hvězdám, v polibcích, co chutnají po malinách.
Radost, štěstí, slzy jsou jedno, letím dál ve hvězdách.
Mlhovina, prach, plyn, žádný vzduch,
zatajím dech, přivírám oči, to jak obepisuji kruh
ve výšinách, v objetích vášnivých.
Smích, jen smích po slovech bláznivých.
Tak letím dál ke hvězdám.
Snad zdáš se mi, snad já se ti zdám.
Není už čas, není prostor, není nic.
Být s tebou přeji si a nic víc.
Nemám strach, nejsou v mém srdci obavy,
těším se, až ulehneme spolu do trávy
bok po boku, zahrneš mne polibky, co tak dobře znám.
A teď, po nocích bezesných, chci lítat s tebou dál, ke hvězdám.
(Tomášovi)
podzim život fantasy město beznaděj emoce přetvářka svoboda deprese zoufalství humor láska povídka krev vyznání cesta nenávist * osud ... momentka pocity sex tma realita vzpomínka les příroda marnost smrt jen tak naděje samota .. horor temnota smutek pocit hrůza žena čas aa haiku bolest noc zima vztah touha x poezie antilistí strach vztahy erotika mládí zklamání srdce horror . sen sobota voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867