23.11.05 | Calwen, @, další tvorba | 2159 x | vypínač
23.4.2005
Malovala jsem tenkou linkou
rudé květy
na líčka malých děvčátek
Copak to se smí?
Symboly prodejných žen
a já jimi znesvěcovala
pihovaté tváře z marcipánu
Pak přišly na řadu cikánky
smrděly kouřem
a měly černé skráně
Copak já umím říct ne?
a ony byly vděčné
Nohy mi zdřevěněly
a dlaně červenočerně
ukazují všem,
co jsem zač
A na pravé tváři začíná červeně kvést...
vyznání horor město žena noc beznaděj deprese láska horror * naděje vztah ... momentka svoboda emoce zklamání zoufalství sobota život přetvářka hrůza krev touha podzim cesta x smrt strach fantasy humor bolest pocity antilistí nenávist srdce zima erotika vztahy osud samota příroda marnost povídka sen aa tma voľný verš čas temnota sex les realita vzpomínka jen tak haiku smutek .. pocit poezie . mládí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867