14.03.06 | malcom, @, další tvorba | 2270 x | vypínač
V mlze smýkáš sebou od ucha k uchu
a ponořené ulice pláčou s Tebou
jsi v narkóze lásky
bez smyslů
v kouzelnosti zapadlých milenců
v opiu krásy
a trápí Tě vrtkavost osudu
tak, jak oni píší mrtví.
Tak zatraceně Tě mám rád
a Ty v celé své vznešenosti (celou svou vznešeností)
bez obav mne gilotinuješ
a gilotinou je Tvé tělo
morfiem načichlé
a já opíjím se
v mračnech Tvého obočí
tak jak o něm píší mrtví.
Omámen nemocničním světlem
záře dlouhého tunelu
a pár zlomených vět do větrů
o lásce a tak
jak prý je to krásné
když sevře Tě při lásce infarkt
a příroda je na osud krátká
když jsi v narkóze
plné rudých nasáklých oblaků
a kolejí z Tvé páteře
jak rozmilé je dovádět na hraně
zpátky
se však nemusíš vrátit…
(26.1.2003)
čas antilistí horror x láska jen tak svoboda vyznání horor žena . povídka strach sobota krev podzim cesta emoce aa touha pocit osud tma vzpomínka zima noc haiku erotika temnota život .. hrůza smrt bolest naděje voľný verš příroda město vztah smutek les sen pocity srdce zoufalství samota zklamání realita mládí humor sex momentka ... fantasy marnost přetvářka poezie beznaděj nenávist vztahy * deprese
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867