15.03.06 | gemma, @, další tvorba | 2095 x | vypínač
Má hlavu olysanou od stínů
a šátek z patiny jí studí
Stříbrní netopýři na něm souloží.
Do oken jehly hvězd jí bodají.
Na asfalt noci oči vyteklé.
Do rána zaschnou pod měsícem.
Snad kdyby mohla tak by odešla
Tou cestou krkolomnou, kam odcházejí věže
Žíznivá stařenka tam za plotem
Kamenným prsem kdysi město kojila
Jak flaška dopitá ted trčí do prázdnoty
Opilá samotou a měsícem.
temnota pocity samota město zklamání vzpomínka realita srdce humor zoufalství * horror antilistí přetvářka bolest voľný verš sex čas cesta smrt marnost pocit svoboda strach deprese povídka sobota aa život jen tak les osud erotika mládí láska žena vyznání .. . podzim poezie tma naděje beznaděj hrůza sen haiku x emoce krev zima ... vztah horor momentka smutek nenávist touha vztahy fantasy příroda noc
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867