25.05.06 | boddah, @, další tvorba | 2166 x | vypínač
Neumím se dívat na to, jak spíš,
aniž bych ti ublížila.
To ale dobře víš.
Přemýšlím, jak bych tě probudila.
Chci ale vůbec abys ještě vstal?
Mohla bych tě udeřit golfovou holí.
Na mou minulost často ses ptal,
vzpomínky však bolí.
Část života musela jsem trávit v ústavu.
Nic takového nikomu bych nepřála.
Jen pro tu nešťastnou vrozenou vášeň z požáru.
Ten osudný den odolat jsem jí nezvládla.
Za pomoci benzínu dům jsem podpálila.
Zaplavila mě vlna slasti.
Matka prý se kouřem udávila.
Otce zahnaly plameny do pasti.
Ty už víš, že jsem ,,ta narušená“.
V sladkém spánku si užij svůj poslední nádech.
Dokážu ti, jak moc psychicky jsem poškozená.
Petrolej ti pomalu roztírám po zádech …
podzim zoufalství jen tak haiku horor humor les beznaděj * smrt žena vzpomínka voľný verš město x .. horror příroda cesta život aa osud temnota deprese hrůza zima pocity touha strach marnost krev naděje nenávist povídka erotika tma láska vyznání noc smutek ... fantasy pocit mládí svoboda antilistí zklamání realita sobota poezie vztah emoce vztahy sen přetvářka samota srdce bolest momentka čas sex .
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867