18.08.06 | čtenář Balladyna, @ | 2293 x | vypínač
Stud uzamkl naše ústa,
víčka plaše k zemi padají,
v hrdle místo písně jen krajina pustá,
zarudlé tváře stále doufají.
Něco víme a zbytek se nám zdál,
vzpomínky pomalu umírají,
já byla královna, tys byl král,
a oni to na nás nepoznají.
vztah marnost beznaděj touha horor život vzpomínka cesta . x podzim tma .. emoce láska sex město smutek svoboda sen momentka * aa mládí hrůza pocit sobota čas antilistí příroda naděje bolest osud přetvářka temnota noc žena zklamání deprese nenávist samota poezie zima vyznání povídka jen tak srdce haiku voľný verš humor pocity vztahy les zoufalství smrt erotika strach realita ... horror krev fantasy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867