28.09.06 | Alter ego, @, další tvorba | 2346 x | vypínač
Vyrvalas šíp, co vězel mi v hrudi,
připadám si jak prasklá struna, co k hraní již netřeba.
Ten pocit mne stále sužuje a prudí
a spolu s šípem se má láska pryč kolébá.
Při západu slunce sleduji bárku,
co na palubě veze touhu, mrchu nevděčnou.
Radost tak nemám ni z nového dárku,
tohle mé vzplanutí je as tou Konečnou!
realita voľný verš les vztah sex momentka osud smutek přetvářka poezie vyznání touha cesta . ... aa antilistí žena .. noc zoufalství sen zima deprese tma příroda fantasy láska sobota horror mládí nenávist naděje vztahy beznaděj emoce x marnost život zklamání pocity strach hrůza haiku pocit temnota čas smrt horor srdce humor erotika * krev bolest vzpomínka jen tak podzim samota město povídka svoboda
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867