29.10.06 | čtenář čtenář Venciš | 1980 x | vypínač
Pohlaď mě na duši,
Zaryj se pohledem, zaryj se do žil v nichž krev proudí,
Linie těla vkreslená tuží
Po kapkách vpíjí se, v očích mých mihotavě bloudí
Se srdcem z opuky,
Kolem těla kamenného,
Vryju ti do tváří myšlenky,
O smrti, o kousku utrpení mého
Jsi andělem,
vůní, dnem jenž nikdy nekončí
přes najde se ten kdo se zády k tobě otočí
ano – jsi tím omamným parfumem.
přetvářka sobota láska les erotika mládí smutek vyznání život vztah zoufalství sen realita pocit tma x temnota vztahy emoce .. město naděje vzpomínka deprese poezie momentka strach podzim jen tak fantasy touha povídka voľný verš pocity sex aa noc ... osud krev nenávist zima žena * beznaděj samota smrt humor marnost bolest horror čas antilistí svoboda horor haiku cesta zklamání příroda hrůza . srdce
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867