21.01.07 | jan urban, @, další tvorba | 2878 x | vypínač
Nad stínem
když se v slunce noří
zní teskné zpěvy andělů
kteří nám klesnou
hroby ozdobit
až ukončí stráž
u duší přidělených.
Duhou pstruhů
ozdobím stříbro zčernalé
vpité do štítu probitého
střelou
vyslanou belhavým střelcem
dnes bez křídel
kterého probudily
hlasy zprvu nesmělé
ale v tom tichu
sytě znějící.
Do srdce
zatnuty jsou ostrve
hradby se pod nimi chvějí
a vřelá krev
se stává nápojem
pro dvě hrdla vyprahlá.
nenávist vyznání hrůza mládí město povídka voľný verš temnota emoce realita horror smrt sen bolest vztahy pocity haiku erotika příroda sex humor smutek láska žena antilistí deprese .. podzim tma . zima fantasy osud zoufalství noc beznaděj přetvářka aa x svoboda jen tak srdce život strach naděje krev cesta momentka horor čas marnost * les touha poezie samota vzpomínka vztah zklamání ... pocit sobota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14778
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6474
autorů: 867