29.01.07 | já, @, další tvorba | 2232 x | vypínač
V nastalé tmě ztratily zdi svou bílou barvu .
Mřížemi v oknech proniká sem čerstvý vzduch.
A noční anděl,co přináší mi náhlou spásu,
napřáhl ruku k okoralým rtům.
Polykám slova svých barevných světů.
Kloužou mi lehce do krku.
Ve tvaru kuliček a obdélníků,
těším se na návrat klidných snů.
Mám strach že ráno zase dveřmi vejde slunce.
Já nechci vstávat z bílé postele.
Chci si tam,sbalená v erární přikrývce
stavět své zámky z kytek.
horor zklamání * podzim pocity humor naděje beznaděj sen les smrt strach horror příroda sex realita poezie žena vztahy zima samota touha mládí ... haiku život nenávist přetvářka krev vzpomínka emoce aa .. vztah vyznání čas hrůza město . voľný verš fantasy cesta svoboda jen tak osud erotika bolest x tma láska sobota noc pocit temnota povídka marnost antilistí momentka deprese zoufalství srdce smutek
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867