02.02.07 | čtenář Machi | 1783 x | vypínač
Jak to prostě začíná?
Nevime, nebudem vedět-
ale je vždy k tomu ňjaká přičina.
Má mnoho podob,mnoho tváří.
Ale vždy na konci bílé světlo září.
naše hodinky pochodují o ubihají,
čekáme jen až, dotikají.
Zpomalit je na tomto světě nejde,
ale je to osud ,tak na tom ani nesejde.
V Dne často? To je mýlka.
Přeci v noci chodí smrti vílka.
Bílý oblek,bíly stín.
v horším případě chodí i sním.
Ten má kosu, a s ní klín.
ale štěstí ho používá míň.
Uživej te si každé vteřiny!
nevíte kdy vám vypnou ty vaše hodiny.
město poezie krev voľný verš cesta . podzim nenávist realita marnost smrt čas ... příroda vztah bolest emoce humor sobota sex horror přetvářka žena strach fantasy jen tak pocit deprese temnota aa zima antilistí hrůza láska smutek .. * vyznání x erotika touha les zklamání mládí noc sen osud naděje svoboda samota momentka srdce vztahy haiku zoufalství horor beznaděj povídka život pocity tma vzpomínka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867