11.02.07 | Irena, @, další tvorba | 2445 x | vypínač
Já a noc
Takové ticho je – umocněné hudbou.
V polštářích skrývám své nedosněné sny.
Na bílých zdech tančí jemné stíny.
Za okny svět. Opuštěn. Je zlý !
Za dveřmi stojí tichý anděl smíru.
Zelený čaj v čínské konvici.
Samota voní v tichu tom a klidu.
Mandle a rozinky, sypané skořicí.
Neboj se ztichnout. Staň se třeba stínem.
Do oken dívá se černá paní noc.
A měsíc rybář už loví s bílým klidem,
všechny ty duše, nad nimiž má moc.
Sedíš a čekáš. Snad přijde má láska !
Stříbrnou strání jdu sama za tebou.
Myšlenka každá s tebou se laská….
Slzy mi skanuly. Smutno je pojednou…...
x podzim poezie láska naděje touha tma povídka temnota voľný verš žena marnost sen město smrt cesta zklamání deprese * čas sex vyznání realita beznaděj smutek erotika mládí pocit svoboda emoce horror přetvářka nenávist antilistí humor les fantasy vzpomínka ... osud bolest strach jen tak . krev vztahy samota vztah .. pocity příroda horor sobota aa zima momentka srdce život haiku noc hrůza zoufalství
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867