16.04.04 | Jonáš, @, další tvorba | 2883 x | vypínač
On byl pouhý on...
Říkali mu Velký Jon.
I když on byl jenom on - vlastně Jon,
chodil rád na peron
a sledoval mašiny.
Jednou však zapomněl na bonton
a začal dělat kraviny.
Jednoho dne přesně v devět,
vypadal jak děd Vševěd.
Potom si to v přestrojení
pádil pěkně z ostra.
Rozpoutal nám představení,
ale smůla,jak to chodí,
zbyla z něj jen kostra.
V tom si on - onen Jon
představil velký strom,
ten se táhl do nebe
a Jon,ten byl celý bez sebe...
Avšak ulomil se velký kus,
padá,padá na Jona,´
všichni kolem řvou:,,Bacha na haluz!´´
Pak z děsivým rachotem
rozsypal se celý Jonův sen...
srdce realita podzim noc aa touha přetvářka marnost haiku temnota vztah vyznání láska strach zima žena deprese smrt čas antilistí humor zoufalství voľný verš mládí horor horror .. život vztahy svoboda cesta sobota sen . poezie osud sex vzpomínka nenávist ... příroda město bolest emoce zklamání povídka x tma jen tak * krev hrůza les erotika samota momentka beznaděj pocity naděje pocit smutek fantasy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867