10.05.04 | Linn, @ | 2988 x | vypínač
Na kopci v hloubi lesa stálo osamocené dítě. Pozorovalo krajinu, ptáky, motýli. Sledovalo, jak rozkvétají květiny. Náhle před ním jeden přenádherný motýl usedl, zatřepotal křídly, a pak se přestal hýbat. Byl mrtvý. Dítko ho vzalo do dlaní a divilo se, proč nelétá. Spí? Je unavený? Položilo ho zpět na trávu a rozběhlo se po lese, šťastné, jak jen dítě může být.
Na kopci v hloubi lesa stála zamilovaná dívka. Vnímala kolem sebe život, vůni květin, pohyb stromů, ptáků, zvířat. Viděla i překrásného motýla, který se pomalu snesl k zemi, a pak se přestal hýbat. Sklonila se k němu, byl mrtvý. Vzala ho do dlaní, ale necítila lítost. Byla šťastná, tak, jak jen zamilovaní mohou být. Opatrně ho položila zpět do trávy, naposledy na něj pohlédla, a pak odběhla pryč za svým milým.
Na kopci v hloubi lesa stála víla. Krásná, mladá víla. Příroda kolem ní žila, ale ona to necítila. Po chvíli se k zemi snesl motýl, nebyl nádherný, byl již starý, vyčerpaný a smutný. Umíral a víla s ním. Oba měli v srdci stesk a prázdnotu. Oba byli osamělí v tom nekonečně plném světě. Nikdo o nich nevěděl a oni jen seděli a čekali. Pak si všimli jeden druhého, víla motýla a motýl víly. Víla se usmála a motýl také, už nebyli sami. Vzala ho do dlaní. Motýl se přestal hýbat. Položila ho zpět do trávy a ulehla vedle něj.
Na kopci v hloubi lesa leží motýl a víla. Jsou mrtví, spí? To nikdo netuší.
život sen aa les vztahy vyznání * zklamání osud mládí smutek čas svoboda deprese smrt vztah temnota humor beznaděj krev vzpomínka naděje horror strach marnost pocit .. povídka zima tma sobota haiku jen tak emoce hrůza realita fantasy erotika žena antilistí poezie zoufalství srdce touha x . voľný verš cesta bolest láska noc přetvářka sex příroda město pocity podzim samota momentka nenávist horor ...
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867