13.08.07 | čtenář eerie, @ | 1612 x | vypínač
Co to slyším z toho ticha?
Moje srdce láskou vzdychá,
po tobě a po štěstí,
tak co mi osud vyvěští?
Co,no tak řekni ženo,
ať mám všechno připraveno!
Jako vánek poletím si,
jen tak pěkně zlehoučka,
dám ti pusu jako kdysi
a hurá do teploučka.
V očích tvých jsou slzy,
jen se neboj má milá,
já navrátím se brzy.
Až uslyšíš můj hlas,
budeš vědět,že jsem s tebou,
že vrátil jsem se včas.
Co to slyším z toho ticha?
Už jen zpěv a štěbetání,
že by ptáčci u kalicha?
Tak sbohem má paní…
osud hrůza smrt sobota * povídka samota přetvářka noc emoce horor realita marnost pocity touha erotika deprese strach aa zima pocit horror vztah sen čas tma vztahy město temnota voľný verš sex poezie zoufalství láska svoboda x zklamání antilistí .. život krev srdce momentka nenávist haiku fantasy žena beznaděj . mládí bolest cesta naděje jen tak les příroda smutek humor vzpomínka ... podzim vyznání
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867