20.10.07 | čtenář Yenny | 1762 x | vypínač
Nedokáži již vzdorovat,
chlad a temno mě pohlcuje.
Už ho nechci milovat,
Chlad mnou prostupuje...
Jsem jím polapená celá,
nechávám se, začíná se mi líbit,
nebráním se, vždyť tak krásně volá.
Temno vábí, chlad volá... jsem tak slabá.
"Jdi za ním" našeptává něco ve mě,
"pomůže Ti od trápení."
Poslouchám, kráčím a neohlížím se.
Přivítal a pohostil mě. Rány mé hojí.
Rozumí mi, ví jak se cítím.
Jsme stejní. Chladní, temní, ledoví...
Neptám se, proč se to stalo.
Neptám se, proč mi to udělal.
Neptám se, proč se to tak pokazilo.
Nyní již nejsem sama. Je se mnou...
Chladní, krásní, mraziví, bezcitní.
, linkuj! 
, jagg 
smutek láska realita čas vztah poezie osud strach přetvářka horor naděje hrůza x srdce horror erotika nenávist les aa fantasy touha zklamání život povídka město krev samota marnost cesta vyznání tma mládí sen * vztahy příroda .. sex jen tak ... pocity vzpomínka emoce sobota pocit podzim zima humor bolest svoboda zoufalství smrt haiku antilistí noc deprese beznaděj voľný verš . žena momentka temnota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867