24.02.08 | Rovena, @, další tvorba | 2406 x | vypínač
Za melancholicky vděčné,
jak vločky sněhu na jaře,
já měním struny teskné
na oprýskané kytaře.
Jen akordy, mí společníci,
svůj žalozpěv zpívají.
Snad ódu na večernici,
jež - jen v duchu - líbají..
* jen tak naděje podzim smrt žena pocity . humor .. hrůza momentka poezie osud čas antilistí povídka přetvářka temnota zima horor emoce vzpomínka město sex deprese ... život sen vyznání voľný verš beznaděj noc realita láska sobota erotika strach zoufalství marnost bolest krev samota vztah touha nenávist aa vztahy tma haiku horror fantasy svoboda pocit mládí smutek zklamání les příroda cesta x srdce
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867