10.03.08 | Šáry, @, další tvorba | 2547 x | vypínač
Pomalu, tiše,
umírá duše.
Pomalu, tiše,
umírá ptáče..
Tíha se vláče
a ptáče pláče
Jak má žít bez křídel a bez zrní,
proč ho nikdo nevidí?
Těžký nohy, hlava jako břitva,
zavolej bohy,
že život s tebou plejtvá!!
Tíha se vláče,
rodí se ptáče!
Ve vlastní duši se ptá, co ho čeká,
proč se všeho leká?
Stín tvejch tužeb přešel do prázdnoty,
už je to snad rozhodnutý.
Kdo má na to právorušit naše touhy,
i když jsou to jen myšlenky pouhý!
Jen pouhý slova,
zkusime to znova...
Tíha se vláče
a ptáče už pláče!
Snad po stý,
vždyť je to tak prostý
a sprostý..
že...se tíha vláče a odletá ptáče..
Samo s duší..
bez těla...
proč žít ještě nesměla??
marnost pocity vztahy deprese cesta žena zima jen tak svoboda osud touha beznaděj x smrt realita noc srdce haiku * vztah temnota vyznání život podzim sobota aa momentka . poezie samota .. antilistí hrůza les horror voľný verš nenávist láska příroda naděje sex přetvářka mládí krev město zklamání čas tma erotika bolest smutek humor strach ... sen emoce fantasy vzpomínka horor zoufalství povídka pocit
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867