20.03.08 | Verba, @, další tvorba | 1767 x | vypínač
Naučil mě psát
naučil mě cítit poezizi
většinou nepochopen zůstávám
ale umírající je jen náš vid Makovče
*****************************************
*****************************************
Někde v krajině kde už nikdo není
schyluje se hádanka k vyřešení
nikoho to už nebolí, nás dva ano
studí to jak hodně zmrzlý ráno
******************************************
******************************************
jednou ve škole úkol sem měl
abych poezii přednášel
umírající mi dal život, i krev mi dal
od tý doby já svoje básně psal
a umírajícího miloval
******************************************
******************************************
Děkuji pane J.Wolkere
sex žena horror čas bolest erotika vztah temnota aa hrůza naděje vztahy voľný verš podzim osud láska přetvářka antilistí horor smutek touha beznaděj sen poezie svoboda pocit les emoce město momentka nenávist příroda haiku jen tak krev noc zima tma pocity mládí život vyznání realita deprese * vzpomínka x humor smrt povídka samota fantasy srdce sobota cesta zklamání marnost strach .. ... . zoufalství
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867