12.10.09 | Patrik Freyi, @, další tvorba | 2176 x | vypínač
Nad ránem či nad večerem,
se světlem a nebo šerem,
stejně zas tma neodchází,
úsměv mizí mojí tváří.
Nikdy už se nenavrátí,
mám ho rád i ať se ztratí,
potřebuji, nenávidím,
nic nevidím, nic nevidím.
Má nás ráda, já je taky,
ve třech je však život krátký,
jedna cesta, jedna bolest,
musím: žádné lži a žádná lest.....
......
...tak se stalo, to co mělo,
něco žije, něco zbylo,
snad mi jednou odpustíš,
mám Tě rád, mě nemusíš!
pocity temnota strach vzpomínka vztah touha momentka ... x horror čas srdce cesta noc zoufalství beznaděj naděje hrůza aa láska vyznání jen tak město povídka přetvářka smrt horor sobota les haiku smutek zklamání realita příroda marnost pocit osud antilistí svoboda nenávist krev .. tma samota deprese . * mládí zima sex život humor poezie voľný verš sen bolest podzim emoce žena fantasy vztahy erotika
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867