25.10.09 | Marek Olbrecht, @, další tvorba | 2107 x | vypínač
Odešla jsi ráno.
Jsem opět sám v prázdném bytě, jak to bylo dřív.
Je tu jiný klid, než když jsi tu byla.
Necítím zde přítomnost života.
Proč jsi odešla?
Vždyt´ víš, že samota je pro mě ten nejhorší úděl.
Mám z ní strach.
Cítím se tak vzdálený od života, od bezpečí těch, kteří mi rozumí.
Jsem jako ztracený ve velkoměstě někde daleko.
Jakoby mě ted´ čekala dlouhá cesta domů, do normálního života.
Cesta s neznámým koncem.
Doufám, že se vrátím.
Doufám, že vše bude zase takové, jaké bývalo.
Doufám, že ten strach ze mě brzy zmizí.
Doufám.
sen srdce zoufalství vztah * . čas život zklamání realita hrůza strach vzpomínka podzim příroda .. vyznání marnost bolest naděje antilistí deprese cesta smrt ... vztahy noc mládí zima tma přetvářka město láska emoce jen tak krev poezie aa sobota voľný verš povídka temnota beznaděj osud momentka samota haiku pocity pocit erotika sex humor les touha žena svoboda nenávist fantasy horor x smutek horror
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867