15.01.10 | Verba, @, další tvorba | 2449 x | vypínač
Až dojdu ke tvým dveřím,
pokleknu a zazvoním
Zeptáš se mě, jestli věřím,
přesně ti to nepovím
Jako by nebylo nic
bože, že by ses bála?
Divíš se, že vím víc,
si vlivná žena, jedna z mála
tak už se nemrač
a pusť mě dál
Já přecí vím kdo si zač,
si žena co bych si přál
Bože nevěříš,
ty ztrácíš víru?
Tak už me vpustíš,
do místa míru?
Bože jsi žena
a v ženy já věřím
Otevřeš mi,
až příjdu k tvým dveřím?
les zklamání voľný verš realita povídka sobota pocity žena erotika humor momentka ... vyznání hrůza přetvářka bolest fantasy .. mládí naděje noc srdce zoufalství strach horror láska příroda jen tak poezie smrt vztahy pocit deprese samota svoboda . beznaděj život temnota * tma nenávist sen město vztah emoce haiku čas smutek osud touha horor aa cesta antilistí krev vzpomínka marnost podzim sex x zima
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867