19.01.10 | FreyIng, @, další tvorba | 1619 x | vypínač
Tajemný les
a v něm je postava tančící.
Kdo to je?
Sám sebe se ptám?
Žena nebo muž,
to nepoznám.
Jen vidět je občas
mihnout se do tmy
oči zářící.
A hudba je slyšet podivná,
avšak ten kdo jí vydává ne.
Všude je
jen tma jak v ranci
a co chvíli jeho zrak jak plamen
v rytmu zaplane.
Točí se mi hlava
a nejde jít už blíž,
už ani krok neudělám již.
Vše rozmazané se zdá
a neslyším už žádný hluk.
Jen ty oči
jsou blíž a blíž!
Jsem bezmocný
jak malý kluk.
Klid a ticho,
všude mlha jen.
Mokro od ranní rosy
a od krve - divný to sen.
Tělo mé
navždy už v kapradí
v lese spočívá.
Kdo jsem?
Žena nebo muž?
Když se jen svým zářícím zrakem
do tmy na vás zadívám?
To vím jen já a on už.
poezie zoufalství voľný verš cesta * sex fantasy antilistí podzim horor sobota erotika smrt osud vzpomínka sen smutek srdce zklamání horror samota ... strach touha zima přetvářka čas aa jen tak emoce příroda temnota marnost humor město . x naděje vztah deprese vyznání krev realita nenávist svoboda tma haiku bolest les momentka povídka láska beznaděj pocit .. noc pocity vztahy mládí žena život hrůza
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867