31.01.10 | FreyIng, @, další tvorba | 2636 x | vypínač
Tichá krajina, tiše padá sníh.
Tichý je hrob
a tichý příběh,
co náhrobní kámen vypráví!
Paměť lidí je příliš krátká,
Ta rychle zavřela svá vrátka!
Do ticha kroky osamělého poutníka zní.
Ta hudba ticha, ten rytmus,
krok sun krok.
Jsou všude kolem
a ozvěna je násobí,
za světla měsíce jsou jich tisíce,
Krok sun krok, krok sun krok… rok co rok….rok co rok…
Co hledá a nebo co našel,
v tichu zimní noci, u mrtvého už desetitisíce let?
Je mladík nebo časem zprohýbaný kmet?
Jen postava v kápi schoulená,
dávno zapomenuté světlem svíce uctívá.
Květy v ledu leží,
stále krásné, stále tak svěží… pro koho, kdo jej zná?
Stíny delší jsou a divné je,
jak dlouho se již táhnou za tebou…
Zmrzl jsi snad?
Přemohl Tě snad už dávno noční chlad?
Podivné spřežení pádí ztichlou zimní krajinou…
A On v něm tiše jak sama noc odpočívá,
s Polárkou místo oka, na svět se zadívá,
ach ta zimní noc,
do morku kostí mrazivá ...
sobota nenávist horor les osud marnost vztah krev emoce jen tak svoboda strach zima humor ... realita antilistí haiku smrt aa město . voľný verš pocit vztahy pocity samota naděje vzpomínka cesta život erotika touha noc poezie čas momentka láska x příroda .. zoufalství sex hrůza temnota bolest tma fantasy mládí povídka žena sen beznaděj deprese vyznání zklamání smutek srdce přetvářka * horror podzim
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867