14.12.04 | Martin, @, další tvorba | 2662 x | vypínač
V podzimní aleji,
dvě strany kolejí,
poslední objetí
a slzy dojetí.
Slané perly potají,
do vlasů Ti padají
a ve vůni těch vlasů,
pozbyl jsem svého hlasu.
Bylo to naposled
V podzimní aleji,
dvě strany kolejí,
poslední polibek,
tisíce vzpomínek.
Naše rty na chvíli,
v jedno se spojily,
naposled, jen jednou,
nikdy víc nesplynou.
Bylo to naposled
V podzimní aleji,
dvě strany kolejí,
podivné sousoší,
loučit se pokouší.
Nocí zní tiché výkřiky
a v srdci žal veliký,
je prázdno v mojí dlani,
tak sbohem, Lásko, Paní.
Bylo to naposled
Z podzimní aleje,
bez kapky naděje,
kolejí do Nikam,
naposled utíkám.
Slaný déšť utopí má tajná přání,
na trati bez zázraků na počkání.
deprese vzpomínka hrůza les nenávist samota sex povídka sen realita humor poezie horror zoufalství noc zklamání město vztahy x * antilistí pocity srdce smutek emoce láska beznaděj .. smrt haiku temnota podzim tma strach mládí pocit cesta žena vztah život momentka čas zima touha naděje sobota . erotika osud fantasy jen tak příroda svoboda vyznání ... voľný verš horor bolest krev přetvářka marnost aa
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867