19.05.10 | Aranel, @, další tvorba | 2269 x | vypínač
Posledních pár měsíců mi až moc často tečou slzy...
Někdy se hold věci serou. To máte pocit, že vás ustavičně něco bodá a mlátí, pak se to utiší a začnete se hojit... Jenže ono to nabere sílu a ničí vás to znovu... a znovu a znovu. A po nějaké době už nevíte co, CO k sakru?!
Vždycky člověk musí hledat u sebe. Musí se poprat. Nikdo mu totiž nepomůže.
Víte, dost často se mi z toho chce zvracet, řvát, vztekat se. Je mi z toho fyzicky blbě...
A pak přijde chvíle, kdy křičíte: "DOST! TO UŽ STAČÍ!". Řvete a ono se to z vás vyřve...
Najednou se na vás zase jednou usměje Slunce a vy žijete.
žena pocit hrůza les aa horor vyznání realita smutek osud deprese krev ... poezie . příroda emoce povídka touha sen marnost antilistí svoboda zima samota beznaděj horror bolest čas pocity * cesta město naděje život haiku erotika .. nenávist zklamání podzim humor mládí vzpomínka smrt fantasy vztah strach sex x sobota noc temnota voľný verš tma zoufalství vztahy srdce jen tak láska momentka přetvářka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867