14.10.16 | Donar Tyr, @, další tvorba | 1720 x | vypínač
Polykám,
naší budoucnost.
Ve své rozkoši to nevidíš,
obracíš oči ke hvězdám.
Stavím chrám,
démanty za plodnost
a věčnost jen pořídíš...
Ta zbude nám.
Pohlcuji Tě,
pahltné zvíře to chováš.
Z ruky mě nekrm, Tvé tělo je můj stůl prostřený.
Tisíc svých dětí jsem již pozřela.
Miluj mě,
jediný ty mě před (mými) hříchy schováš-
budeš tím hříchem taky pak potřený.
Had je má potřeba, jablíčka má nezralá...
Jaké jméno by měl můj syn?
Možná jako otec Alexandra Velikého.
Možná jenom nechci, aby ho historie soudila.
.. marnost les . město poezie vyznání fantasy vzpomínka vztah * sobota erotika samota smutek voľný verš jen tak x čas mládí příroda zima láska krev touha sex realita nenávist žena noc ... antilistí vztahy haiku pocit život zklamání aa tma cesta bolest podzim horor beznaděj momentka temnota hrůza pocity deprese přetvářka povídka naděje osud horror zoufalství smrt emoce humor srdce strach sen svoboda
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867