14.10.16 | Donar Tyr, @, další tvorba | 1718 x | vypínač
Polykám,
naší budoucnost.
Ve své rozkoši to nevidíš,
obracíš oči ke hvězdám.
Stavím chrám,
démanty za plodnost
a věčnost jen pořídíš...
Ta zbude nám.
Pohlcuji Tě,
pahltné zvíře to chováš.
Z ruky mě nekrm, Tvé tělo je můj stůl prostřený.
Tisíc svých dětí jsem již pozřela.
Miluj mě,
jediný ty mě před (mými) hříchy schováš-
budeš tím hříchem taky pak potřený.
Had je má potřeba, jablíčka má nezralá...
Jaké jméno by měl můj syn?
Možná jako otec Alexandra Velikého.
Možná jenom nechci, aby ho historie soudila.
samota žena sex .. vyznání poezie příroda momentka tma * erotika bolest čas x podzim pocity zima přetvářka svoboda zklamání realita noc jen tak haiku smrt humor horror naděje fantasy smutek srdce marnost temnota cesta mládí osud strach život krev . touha antilistí povídka beznaděj zoufalství voľný verš pocit nenávist město ... hrůza sobota les vztah horor emoce aa vztahy deprese láska vzpomínka sen
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867