Nokturno.net / tvorba / dílko

Byla noc. Sedla jsem si ke stolu a se zájmem se podívala na oblohu. Viděla jsem mnoho hvězd, ale většina nich byla skryta díky světlům velkoměst. Zdá se mi to nebo ne. Protřu si oči a znovu se podívám na noční oblohu. Vidím velikou hvězdu a ona se řítí na nás. Na náš svět, ve kterém žijeme už tisíce let. Co je to? Hvězdě ani slunci se to nepodobá. Někteří lidé stojí a sledují to, ale je pár jedinců, kteří vykřikují:,,je to ufo, určitě je to ufo." A horečně mluví do svých miniaturních mobilů. Lidé na ulici začínají panikařit. Starší paní na chodníku omdlévá a na poslední chvíli ji uchytí mladý pán objímající krásnou blondýnku. Svou rukou dělá vějíř a jeho nejspíš přítelkyně zmatkářsky mluví do mobilu. Pořád tak divně hýbe rukou, jakoby honila desetitisíce much.
Jenomže teď není možné dávat pozor na ty dole, když se ta podivuhodná věc pohybuje na obloze blíž a blíž k zemi. Na chodnících i cestách se vytvářejí davy lidí, kteří se zajímají o to na obloze. Cítím jak se mi každá céva nervozitou uzavírá, ani neslyším svůj dech. Čekala bych, že už to dávno sestřelí, ale ne, co je na tom tak zajímavého, že to nechali. Co když je to doopravdy ufo???


(pokračování asi za týden)...