Nokturno.net / tvorba / dílko

Má ruka- drobná bílá laň,
hladí prsty rudé skvrny, co zdobí tvoji dlaň.
Šeptáš mi do ucha " búh tě chraň!
Lásko teď miluje tě ďábel sám!"
Má krev- na tvé čáře života.
Má krev-teče rudá nicota.
A já tě chci líbat dál...
Múj ďáble, snad aby ses mi smál.
Ale ty teď pláčeš- hloupý anděl, který padnul.
Polib mě ještě jednou, než ti navždy zvadnu.
Zdobí tě kapky mé krve.
Cos získal? Mé srdce měls prve!
Tak vyslyš pár mých posledných vzdechú,
nežli překročím Styx- hvězdnou řeku.
Múj ortel jsou tvé výčitky svědomí.
Trestem ať je pláč tvúj bestie!
Teď pozdě nabyl jsi pravé vědomí,
že i ďábel sám někdy miluje...