31.08.05 | čtenář Eve | 2128 x | vypínač
Měsíční svit se rdí před krásou mého sargofágu.
Na pelu touhy se mi zjevil Usirev.
Při tanci kobry ve stínu zla mých chtivých mágů,
budu řvát jak sněhohřívý lev.
Až se odrazí třpyt Nilu v tvých zelených očích,
budeš jak vládkyně mdlého snu, dea.
Zas začnu mít strach, zas nevím, co počít.
Na jazyku lež, na srdci - skarabea.
Mé ba si staví z nejasného vzdechu mříž.
Vesmír vůně čpí nad nadějí pyramid.
Mezi hlesy dnů svírám svůj nilský kříž,
chtíc trochu štěstí do písku polapit.
Tak se loučím světe! Mé srdce váží Anubis.
Jeho konec je možná v Ammitově chřtánu.
Z očí mi vytekl jen jed a hnis,
slza smrti stekla k ránu.
svoboda smrt krev tma jen tak nenávist fantasy antilistí přetvářka les láska pocity pocit voľný verš srdce příroda vztah humor čas bolest vyznání strach beznaděj podzim zklamání .. * sobota hrůza aa marnost haiku život horror ... x . zima smutek mládí žena temnota horor touha noc deprese vztahy realita sen zoufalství samota naděje vzpomínka město poezie momentka povídka cesta erotika emoce sex osud
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866