Nokturno.net / tvorba / dílko

a budiž svělo na nebi
právě probouzí se kůže
a světlo jako dokonalá kytara
do zbytku noci strunami poraní

a budiž světlo na zemi
začala corrida boží

přijela první tramvaj a nastoupili lidé
ve stínech trolejí se hluché jiskry skryly
ranní modlitba na konečné stanici
ruce sepnuté jak dráty vysokého napětí
prosí
o elektrický šok na elektricky vytápěných židlích
vystrašený kouzelník budoucnosti
se toulá ulicemi myšlenek
vzývá minulost
Otáčej světem trochu pomaleji.
Chci zkončit dobu zapomnění.

toreros vstávají z barokních popelnic
jako krasopisní andělé sestupují do podzemní dráhy

probuďte stroje
ať přehluší váhání
oleje oddanosti do ocelových jater

traje de luces

ranní modlitba na konečné stanici
na přehlídkové molo nebes vyšla hostie
býčí srst naruby
na širém nebi opuštěný člun
pro trosečníky posledního soudu

a tam někde v dáli
u nekonečného stolu marnosti
snídá osamělý král duši svého města
své sonety a kvádry

a jeho okna nebylo lze najít
a budiž bylo světlo z jeho rozohněných košil

a otevřel ústa
a promluvil
všemi hlasy světa