Nokturno.net / tvorba / dílko

Asi taky nedovedeš číst ve hvězdách
kdo to ale dneska ještě umí
jenom tak tiše čekat
a mrkat na oblohu
morseovku svejch snů
nedočkavě vyhlížet
až se ten třpytivej kousek nočního štěstí
pod tíhou odpovědnosti
za všechny lidský přání
rozhodne zhasnout sám sebe

Asi taky nedovedeš říct promiň
komu na tom ale záleží
pro tebe je lehčí
podřezat mě svejma výčitkama
pak mě opatrně položit
do starý plesnivý truhly
kam si schováváš
kostry všech co ti věřili
a jít si na pivo

Asi taky nedovedu brát život tak jak je
ale kdo si to přizná
a tak každej večer
mrkám svoje přání
všem hvězdám který se na mě dívaj
všem co se mi smějou i berou vážně
a už mě z toho doufání
začínaj bolet oči