21.09.05 | Eve, @, další tvorba | 2246 x | vypínač
Otevírám oči...
Když mé smysly splynou s tichem,
opojím se sladkým hříchem:
Na nártech mi vzkvete růže,
co prorostlá je do tvé kůže.
Políbím oblohu...
Pilníkem přeřežu růžovou peň,
abych se mohla podívat ven
a obléknout si kůži podle počasí.
Pak si tvou nevinnost posadím za řasy.
Čistá pleť červánků pohladí oblohu,
mokrý svět lastury skryje se do rohu,
kde čekám já na přízeň svitu,
bych požehnala koloritu.
Spirála rosy vine se okolo břečťanů,
toť slzy andělů, kterých se zastanu.
Do dlaní posbírám veškerou odvahu
a vykročím levou - pro svoji povahu.
vyznání smrt noc srdce vztahy sex nenávist zima beznaděj sen deprese sobota zoufalství horor pocity žena přetvářka čas . vztah hrůza voľný verš antilistí příroda les povídka jen tak bolest smutek horror cesta láska svoboda podzim fantasy x vzpomínka humor momentka temnota .. osud krev zklamání tma život město pocit emoce mládí ... naděje samota touha erotika aa realita haiku marnost poezie strach *
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866