30.09.05 | čtenář martina c. | 2362 x | vypínač
Jsem nenarozená,hvězdy zmizely z dosahu.
Je tolik krásného a přesto žal má převahu.
Zrodila se planeta právě těď a ptáci o tom zpívají,
víly se vzbouřily šeptá se potají.
Včera u květů ibišku zahynul kolibřík,
to proto se tak brzy setmělo.
Hvězdný prach zazářil v korunách stromů jak na poplach
a sojka povídá to by se asi nemělo!
Kolibřík vznáší se do nebe,po smrti obrovská křídla duhovou sféru vytvoří
a bůh ho uchopí do svých paží.
Na zemi křehké tělo pomalu se rozkládá už zapomenuté
a v nekonečném vesmíru konec duši té pohnuté.
, linkuj! 
, jagg 
sen x naděje život hrůza horror zima svoboda * temnota láska touha fantasy povídka vztah .. čas mládí vyznání pocity město krev . sex žena haiku noc les osud zklamání smutek nenávist aa cesta voľný verš antilistí strach deprese emoce marnost poezie sobota smrt bolest samota tma momentka přetvářka vzpomínka ... humor jen tak realita horor vztahy erotika zoufalství srdce pocit podzim beznaděj příroda
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867