30.09.05 | čtenář martina c. | 2408 x | vypínač
Jsem nenarozená,hvězdy zmizely z dosahu.
Je tolik krásného a přesto žal má převahu.
Zrodila se planeta právě těď a ptáci o tom zpívají,
víly se vzbouřily šeptá se potají.
Včera u květů ibišku zahynul kolibřík,
to proto se tak brzy setmělo.
Hvězdný prach zazářil v korunách stromů jak na poplach
a sojka povídá to by se asi nemělo!
Kolibřík vznáší se do nebe,po smrti obrovská křídla duhovou sféru vytvoří
a bůh ho uchopí do svých paží.
Na zemi křehké tělo pomalu se rozkládá už zapomenuté
a v nekonečném vesmíru konec duši té pohnuté.
, linkuj! 
, jagg 
.. haiku pocit samota smrt zklamání * emoce realita beznaděj antilistí krev jen tak horror vyznání příroda mládí svoboda touha povídka x sen město voľný verš . pocity strach erotika vztah poezie život naděje horor vztahy žena hrůza cesta zoufalství sobota les nenávist fantasy marnost podzim humor přetvářka osud noc láska vzpomínka sex deprese srdce temnota zima tma ... čas bolest smutek aa momentka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867