30.09.05 | čtenář martina c. | 2376 x | vypínač
Jsem nenarozená,hvězdy zmizely z dosahu.
Je tolik krásného a přesto žal má převahu.
Zrodila se planeta právě těď a ptáci o tom zpívají,
víly se vzbouřily šeptá se potají.
Včera u květů ibišku zahynul kolibřík,
to proto se tak brzy setmělo.
Hvězdný prach zazářil v korunách stromů jak na poplach
a sojka povídá to by se asi nemělo!
Kolibřík vznáší se do nebe,po smrti obrovská křídla duhovou sféru vytvoří
a bůh ho uchopí do svých paží.
Na zemi křehké tělo pomalu se rozkládá už zapomenuté
a v nekonečném vesmíru konec duši té pohnuté.
, linkuj! 
, jagg 
smrt momentka pocity smutek strach ... srdce touha * vyznání erotika mládí aa příroda vztahy x město svoboda sex .. samota zklamání nenávist pocit sobota temnota noc vztah život beznaděj emoce cesta vzpomínka horor fantasy láska tma les sen bolest humor antilistí zima čas . povídka osud naděje zoufalství horror marnost krev deprese voľný verš hrůza realita přetvářka jen tak žena haiku podzim poezie
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867