30.09.05 | čtenář martina c. | 2230 x | vypínač
Jsem nenarozená,hvězdy zmizely z dosahu.
Je tolik krásného a přesto žal má převahu.
Zrodila se planeta právě těď a ptáci o tom zpívají,
víly se vzbouřily šeptá se potají.
Včera u květů ibišku zahynul kolibřík,
to proto se tak brzy setmělo.
Hvězdný prach zazářil v korunách stromů jak na poplach
a sojka povídá to by se asi nemělo!
Kolibřík vznáší se do nebe,po smrti obrovská křídla duhovou sféru vytvoří
a bůh ho uchopí do svých paží.
Na zemi křehké tělo pomalu se rozkládá už zapomenuté
a v nekonečném vesmíru konec duši té pohnuté.
nenávist .. pocit přetvářka žena erotika marnost svoboda hrůza příroda podzim osud sex x život noc voľný verš vyznání . tma jen tak město antilistí aa strach temnota poezie sen naděje momentka haiku povídka humor touha zima bolest láska deprese mládí emoce vzpomínka beznaděj krev zklamání realita zoufalství srdce smrt vztah * ... horror samota cesta vztahy pocity sobota horor les čas fantasy smutek
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6482
autorů: 867