30.09.05 | čtenář martina c. | 2103 x | vypínač
Jsem nenarozená,hvězdy zmizely z dosahu.
Je tolik krásného a přesto žal má převahu.
Zrodila se planeta právě těď a ptáci o tom zpívají,
víly se vzbouřily šeptá se potají.
Včera u květů ibišku zahynul kolibřík,
to proto se tak brzy setmělo.
Hvězdný prach zazářil v korunách stromů jak na poplach
a sojka povídá to by se asi nemělo!
Kolibřík vznáší se do nebe,po smrti obrovská křídla duhovou sféru vytvoří
a bůh ho uchopí do svých paží.
Na zemi křehké tělo pomalu se rozkládá už zapomenuté
a v nekonečném vesmíru konec duši té pohnuté.
marnost zima erotika zoufalství zklamání hrůza temnota antilistí vzpomínka humor čas momentka strach jen tak samota x tma město sen les pocit mládí vztahy beznaděj emoce povídka ... noc naděje realita svoboda srdce * příroda horror přetvářka smrt osud krev aa sobota .. láska . žena fantasy podzim voľný verš život horor vyznání bolest smutek haiku cesta nenávist pocity poezie deprese sex vztah touha
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867