Nokturno.net / tvorba / dílko

a byl jsi zpovědník
a viděl jsi vlastní hlas jako otrávenou vodu
a trpěl na dvojité zatmění srdce

a poddaným dával
lekce z poddanosti
a marné v sobě nechal nevyrůst

a otevřel jsi dveře zahrad
a přiložil rty na ubodanou růži
a řekl:
Hledání je zvon co tluče do půlnoci
a myšlenka dokud neožije je svatá
a stačí vidět místo věcí stuhy.

a prošel jsi do komnat věčnosti
a dýchal nazpaměť
dveře malostím se zavřely

na opuštěném kopci doteky tvých křídel

odhodlán k cestě
přešlapuji