10.10.05 | čtenář Pozorovatel | 2396 x | vypínač
zpěvem šlo procesí k osamělé panně
skrze sad
nadějí porubaný
a poutnící se ptali,
Co je bůh
a bratr podzim od moře navál
kněz odpověděl
Bůh je vše, co ještě neznáme
co stále leží o krok před námi
volání,které ještě neslyšíme
vše, co jsme si nedokázali přivlastnit
a bratr podzim
stříbrná sekyra
do hlav kopců
našikmo zaťatá
v polámaných stromech letokruhy slz
bylo nekonečně smutné jitro
procesí utichlo v písni
neboť přerušil jej hlas
rovný jak hrubě tkaná věž
to přes barokní pláně
volalo a chřadlo
hlasem samostvořitele
srdce jelena
, linkuj! 
, jagg 
bolest jen tak aa osud touha svoboda hrůza .. nenávist humor smrt srdce sobota vzpomínka tma fantasy deprese haiku horror vztahy horor mládí čas zklamání samota x ... město cesta pocity les naděje krev podzim žena povídka přetvářka marnost voľný verš příroda temnota život vztah beznaděj antilistí smutek . láska vyznání momentka emoce pocit erotika zoufalství * sex realita sen noc strach zima poezie
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867