10.10.05 | čtenář Pozorovatel | 2335 x | vypínač
zpěvem šlo procesí k osamělé panně
skrze sad
nadějí porubaný
a poutnící se ptali,
Co je bůh
a bratr podzim od moře navál
kněz odpověděl
Bůh je vše, co ještě neznáme
co stále leží o krok před námi
volání,které ještě neslyšíme
vše, co jsme si nedokázali přivlastnit
a bratr podzim
stříbrná sekyra
do hlav kopců
našikmo zaťatá
v polámaných stromech letokruhy slz
bylo nekonečně smutné jitro
procesí utichlo v písni
neboť přerušil jej hlas
rovný jak hrubě tkaná věž
to přes barokní pláně
volalo a chřadlo
hlasem samostvořitele
srdce jelena
svoboda les srdce smrt smutek fantasy čas pocit přetvářka erotika emoce poezie antilistí život hrůza horror jen tak humor bolest pocity aa osud .. marnost touha zoufalství sobota . nenávist město láska strach tma x naděje beznaděj momentka zima vzpomínka haiku sex samota * voľný verš vztahy noc žena mládí krev ... podzim deprese příroda sen zklamání temnota cesta vztah vyznání povídka realita horor
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867