10.10.05 | čtenář Pozorovatel | 2277 x | vypínač
zpěvem šlo procesí k osamělé panně
skrze sad
nadějí porubaný
a poutnící se ptali,
Co je bůh
a bratr podzim od moře navál
kněz odpověděl
Bůh je vše, co ještě neznáme
co stále leží o krok před námi
volání,které ještě neslyšíme
vše, co jsme si nedokázali přivlastnit
a bratr podzim
stříbrná sekyra
do hlav kopců
našikmo zaťatá
v polámaných stromech letokruhy slz
bylo nekonečně smutné jitro
procesí utichlo v písni
neboť přerušil jej hlas
rovný jak hrubě tkaná věž
to přes barokní pláně
volalo a chřadlo
hlasem samostvořitele
srdce jelena
život naděje láska krev emoce horor sex erotika zima x pocity poezie marnost .. osud smrt mládí vztah žena momentka smutek srdce beznaděj * vyznání přetvářka tma realita zoufalství fantasy deprese podzim strach horror voľný verš čas les noc vztahy haiku povídka bolest ... jen tak sen příroda sobota nenávist hrůza samota cesta humor temnota touha vzpomínka město svoboda aa pocit zklamání antilistí .
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867