10.10.05 | čtenář Pozorovatel | 2420 x | vypínač
zpěvem šlo procesí k osamělé panně
skrze sad
nadějí porubaný
a poutnící se ptali,
Co je bůh
a bratr podzim od moře navál
kněz odpověděl
Bůh je vše, co ještě neznáme
co stále leží o krok před námi
volání,které ještě neslyšíme
vše, co jsme si nedokázali přivlastnit
a bratr podzim
stříbrná sekyra
do hlav kopců
našikmo zaťatá
v polámaných stromech letokruhy slz
bylo nekonečně smutné jitro
procesí utichlo v písni
neboť přerušil jej hlas
rovný jak hrubě tkaná věž
to přes barokní pláně
volalo a chřadlo
hlasem samostvořitele
srdce jelena
, linkuj! 
, jagg 
antilistí čas nenávist samota povídka . poezie horror bolest vztahy město cesta mládí smrt srdce emoce sex žena beznaděj humor voľný verš pocity ... .. temnota život sobota láska jen tak krev les smutek zoufalství horor * vzpomínka x touha hrůza marnost sen fantasy erotika osud přetvářka pocit zima realita příroda deprese zklamání vztah noc haiku tma aa svoboda podzim strach vyznání momentka naděje
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867