16.10.05 | čtenář Martina C. | 2602 x | vypínač
Jen závan vzplanutí hořkosti smrtelné tváře
a ten mstivý jed už zabírá,
teď je pryč lesk andělské svatozáře
a ty jsi ten kdo umírá.
Úplně na dno spláchnuvši to co dělalo tě člověkem,
jen ústa vyprahlá dojímají nás.
Pokroucen,umučen vadou svých neřestí
jsi byl včas.
Dýchajíc povrchně dým pekelných zahrad
krkavčí četa jde ti vstříc
a ty bezmála naposled hrdě ukázals líc.
, linkuj! 
, jagg 
vyznání láska marnost noc zoufalství vzpomínka bolest momentka podzim povídka smutek cesta antilistí beznaděj . sobota příroda tma temnota touha pocity ... pocit haiku strach žena srdce zklamání město fantasy jen tak poezie aa sen svoboda zima nenávist les vztah * hrůza samota krev x smrt emoce horor sex osud humor erotika horror deprese naděje život přetvářka mládí .. vztahy realita čas voľný verš
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867