16.10.05 | čtenář Martina C. | 2525 x | vypínač
Jen závan vzplanutí hořkosti smrtelné tváře
a ten mstivý jed už zabírá,
teď je pryč lesk andělské svatozáře
a ty jsi ten kdo umírá.
Úplně na dno spláchnuvši to co dělalo tě člověkem,
jen ústa vyprahlá dojímají nás.
Pokroucen,umučen vadou svých neřestí
jsi byl včas.
Dýchajíc povrchně dým pekelných zahrad
krkavčí četa jde ti vstříc
a ty bezmála naposled hrdě ukázals líc.
temnota naděje aa haiku cesta život sobota * zoufalství jen tak voľný verš ... bolest přetvářka deprese osud láska svoboda erotika srdce vyznání příroda vztah marnost povídka vztahy vzpomínka .. noc krev město pocity touha smrt zklamání horor strach . antilistí sen x mládí momentka nenávist podzim pocit poezie zima tma emoce les čas hrůza smutek beznaděj samota horror sex realita humor žena fantasy
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867