16.10.05 | čtenář Martina C. | 2634 x | vypínač
Jen závan vzplanutí hořkosti smrtelné tváře
a ten mstivý jed už zabírá,
teď je pryč lesk andělské svatozáře
a ty jsi ten kdo umírá.
Úplně na dno spláchnuvši to co dělalo tě člověkem,
jen ústa vyprahlá dojímají nás.
Pokroucen,umučen vadou svých neřestí
jsi byl včas.
Dýchajíc povrchně dým pekelných zahrad
krkavčí četa jde ti vstříc
a ty bezmála naposled hrdě ukázals líc.
, linkuj! 
, jagg 
čas deprese fantasy bolest noc město mládí beznaděj realita jen tak srdce pocity vztah sobota marnost naděje temnota touha život emoce zklamání sen antilistí příroda zima smrt svoboda horor povídka nenávist samota osud vyznání ... voľný verš aa zoufalství vztahy x haiku láska momentka žena erotika smutek cesta * přetvářka tma vzpomínka .. krev . hrůza les sex strach poezie horror humor pocit podzim
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867