Nokturno.net / tvorba / dílko

Seděla jsi nad chrámem
opřená o skleněného chrliče,
když křtili mě v motlitbách nad ránem,
když mlhy se zhášely do svíce.

Ulicí klapaly tvé španělské boty
a když jsme si hrály u skřipce,
dechem jsi srážela růžím hroty
a chránila mě před září měsíce.

Nikdy jsem nebyla sama..
Ve snech mě svíraly palečnice,
pak žhnuly jak třpyžná láva
tvé štíhle kosti z Večernice.

Chránilas mé kroky
a s otcem vyráželas do ulice.
Byli jste spravedlnosti za otroky
a mě dvě bíle holubice.