Nokturno.net / tvorba / dílko

Kolik světel pro marnost
rožínají preokřehlé prsty
na průsvitné kůži

Kolik otazníků ještě zbylo
ve stromech
k usínání

Bílá je pro sny

a malé světy se prosrostou
do očí...
snově

Spálils mi šaty
a tak se tu směju
v listí
prokvétám
neviností
a klobouk ne vzpomínku královny Viktorie
Zapomínám, víš?
Utíkat.

Chytáš mě do mlhy.
Má cenu se b r á n i t??

Malá čarodějka se budí
prokřehlá a omotaná trny
a posbírám ti peří do vlasů
napospas

Hořím.
Dnes už NAPOSLED.