03.11.05 | Ferrante, @, další tvorba | 2349 x | vypínač
Slunce zapadá,
je čas jít spát.
První hvězda svítí na nebi,
září jasně jako úsměv tvůj...
Neodcházej slunce moje,
jsi to ty a měsíc je tvůj bratr,
který odchází,
když ty se vracíš..
Nevím zda miluju noc či den...
Strácím se v mlze,
kde zapomění mě nachází..
Je to kouzelné a zároveň zbabělé..
Před životem neutečeš,
nedovolí ti to..
Není to jen hra na schovávanou,
ale každičký okamžik tvého bytí..
Noc či den?
To je jedno....
To vše jsi ty!
, linkuj! 
, jagg 
voľný verš .. svoboda x nenávist čas smrt sen samota marnost * cesta beznaděj sex antilistí sobota horror realita bolest haiku jen tak vyznání pocity srdce vztahy přetvářka město pocit povídka noc láska deprese žena tma poezie . hrůza les vzpomínka příroda humor mládí momentka smutek život emoce touha ... zklamání zima horor krev erotika fantasy osud vztah podzim strach naděje zoufalství aa temnota
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867