03.11.05 | Ferrante, @, další tvorba | 2232 x | vypínač
Slunce zapadá,
je čas jít spát.
První hvězda svítí na nebi,
září jasně jako úsměv tvůj...
Neodcházej slunce moje,
jsi to ty a měsíc je tvůj bratr,
který odchází,
když ty se vracíš..
Nevím zda miluju noc či den...
Strácím se v mlze,
kde zapomění mě nachází..
Je to kouzelné a zároveň zbabělé..
Před životem neutečeš,
nedovolí ti to..
Není to jen hra na schovávanou,
ale každičký okamžik tvého bytí..
Noc či den?
To je jedno....
To vše jsi ty!
zklamání x čas les emoce srdce příroda město noc zoufalství horor mládí svoboda samota sex poezie smrt * nenávist sen fantasy krev přetvářka horror podzim jen tak cesta pocit láska osud humor naděje .. touha marnost hrůza . život vztah tma ... vyznání strach žena bolest temnota povídka erotika antilistí sobota haiku pocity momentka realita zima voľný verš smutek vztahy aa beznaděj vzpomínka deprese
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14779
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6475
autorů: 867