03.11.05 | Ferrante, @, další tvorba | 2285 x | vypínač
Slunce zapadá,
je čas jít spát.
První hvězda svítí na nebi,
září jasně jako úsměv tvůj...
Neodcházej slunce moje,
jsi to ty a měsíc je tvůj bratr,
který odchází,
když ty se vracíš..
Nevím zda miluju noc či den...
Strácím se v mlze,
kde zapomění mě nachází..
Je to kouzelné a zároveň zbabělé..
Před životem neutečeš,
nedovolí ti to..
Není to jen hra na schovávanou,
ale každičký okamžik tvého bytí..
Noc či den?
To je jedno....
To vše jsi ty!
cesta vyznání deprese fantasy podzim ... žena aa * bolest temnota realita sobota město láska haiku příroda srdce samota zima x krev .. život horor zoufalství mládí hrůza pocity vzpomínka povídka les naděje momentka antilistí voľný verš horror marnost zklamání noc . nenávist jen tak smutek tma erotika sen přetvářka osud strach beznaděj humor čas smrt vztah svoboda touha vztahy pocit emoce poezie sex
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2025 Skaven
komentářů: 14780
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6490
autorů: 867