14.11.05 | čtenář Martina C. | 2095 x | vypínač
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu,
však duše má dávno již zemřela.
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu,
neb bůh naň seslal prazvláštní chorobu.
Pan farář zapěl miserere post mortem tobě dcero má
a matka se z žalu doma pověsila.
Nač pláč tak smutný pro to co celé roky bylo do očí,
Vždyť bílé kaly už zaplavily bledou tvář.
Kdo si teď ruce v krvi namočí,
kdo bude lámat moji svatozář?
V dřevěné rakvi na měkkých polštářích mám ustláno,
na rtech jen ztuhlý úsměv zbyl je dokonáno.
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu-vždyť víš.
, linkuj! 
, jagg 
povídka fantasy bolest příroda zima pocit zklamání vztahy deprese realita láska horor vztah aa smutek antilistí erotika město osud emoce samota nenávist horror přetvářka žena cesta touha hrůza svoboda vzpomínka vyznání poezie momentka život smrt krev temnota sen humor tma srdce beznaděj x noc . naděje .. ... pocity podzim zoufalství marnost haiku čas sex * sobota jen tak mládí voľný verš strach les
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867