14.11.05 | čtenář Martina C. | 2167 x | vypínač
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu,
však duše má dávno již zemřela.
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu,
neb bůh naň seslal prazvláštní chorobu.
Pan farář zapěl miserere post mortem tobě dcero má
a matka se z žalu doma pověsila.
Nač pláč tak smutný pro to co celé roky bylo do očí,
Vždyť bílé kaly už zaplavily bledou tvář.
Kdo si teď ruce v krvi namočí,
kdo bude lámat moji svatozář?
V dřevěné rakvi na měkkých polštářích mám ustláno,
na rtech jen ztuhlý úsměv zbyl je dokonáno.
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu-vždyť víš.
, linkuj! 
, jagg 
sobota povídka město .. pocity ... bolest jen tak vztahy pocit vzpomínka deprese sen vyznání fantasy naděje aa čas marnost svoboda tma strach podzim samota sex příroda beznaděj les x žena erotika osud momentka vztah voľný verš temnota * horor zoufalství haiku . antilistí zima láska humor realita krev poezie nenávist smrt noc horror mládí cesta srdce emoce život přetvářka zklamání touha smutek hrůza
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867