14.11.05 | čtenář Martina C. | 1860 x | vypínač
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu,
však duše má dávno již zemřela.
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu,
neb bůh naň seslal prazvláštní chorobu.
Pan farář zapěl miserere post mortem tobě dcero má
a matka se z žalu doma pověsila.
Nač pláč tak smutný pro to co celé roky bylo do očí,
Vždyť bílé kaly už zaplavily bledou tvář.
Kdo si teď ruce v krvi namočí,
kdo bude lámat moji svatozář?
V dřevěné rakvi na měkkých polštářích mám ustláno,
na rtech jen ztuhlý úsměv zbyl je dokonáno.
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu-vždyť víš.
krev osud * hrůza přetvářka život strach realita pocity smrt nenávist beznaděj tma horor .. antilistí zima aa horror humor smutek zoufalství momentka sen . podzim erotika bolest povídka mládí žena sobota haiku temnota poezie voľný verš zklamání cesta pocit srdce touha marnost vztahy příroda sex město ... x vzpomínka čas vztah samota naděje deprese emoce fantasy jen tak les láska svoboda noc vyznání
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867