14.11.05 | čtenář Martina C. | 2095 x | vypínač
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu,
však duše má dávno již zemřela.
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu,
neb bůh naň seslal prazvláštní chorobu.
Pan farář zapěl miserere post mortem tobě dcero má
a matka se z žalu doma pověsila.
Nač pláč tak smutný pro to co celé roky bylo do očí,
Vždyť bílé kaly už zaplavily bledou tvář.
Kdo si teď ruce v krvi namočí,
kdo bude lámat moji svatozář?
V dřevěné rakvi na měkkých polštářích mám ustláno,
na rtech jen ztuhlý úsměv zbyl je dokonáno.
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu-vždyť víš.
, linkuj! 
, jagg 
sobota horor pocit deprese samota srdce les povídka vyznání marnost vztah tma zoufalství smrt . osud emoce cesta antilistí noc sen humor vzpomínka svoboda fantasy příroda poezie vztahy nenávist zima aa voľný verš ... bolest horror město přetvářka temnota mládí haiku podzim x čas erotika touha zklamání láska pocity beznaděj krev žena * momentka naděje realita hrůza sex jen tak strach smutek život ..
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867