14.11.05 | čtenář Martina C. | 2137 x | vypínač
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu,
však duše má dávno již zemřela.
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu,
neb bůh naň seslal prazvláštní chorobu.
Pan farář zapěl miserere post mortem tobě dcero má
a matka se z žalu doma pověsila.
Nač pláč tak smutný pro to co celé roky bylo do očí,
Vždyť bílé kaly už zaplavily bledou tvář.
Kdo si teď ruce v krvi namočí,
kdo bude lámat moji svatozář?
V dřevěné rakvi na měkkých polštářích mám ustláno,
na rtech jen ztuhlý úsměv zbyl je dokonáno.
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu-vždyť víš.
, linkuj! 
, jagg 
marnost poezie noc sex pocit . jen tak vztahy povídka erotika fantasy voľný verš haiku život zima samota horor osud zklamání sobota temnota aa vztah emoce realita horror vyznání cesta podzim srdce x žena vzpomínka smutek smrt mládí humor .. strach momentka krev příroda sen deprese tma bolest město zoufalství čas naděje ... les přetvářka * nenávist antilistí svoboda pocity hrůza touha beznaděj láska
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867