14.11.05 | čtenář Martina C. | 2116 x | vypínač
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu,
však duše má dávno již zemřela.
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu,
neb bůh naň seslal prazvláštní chorobu.
Pan farář zapěl miserere post mortem tobě dcero má
a matka se z žalu doma pověsila.
Nač pláč tak smutný pro to co celé roky bylo do očí,
Vždyť bílé kaly už zaplavily bledou tvář.
Kdo si teď ruce v krvi namočí,
kdo bude lámat moji svatozář?
V dřevěné rakvi na měkkých polštářích mám ustláno,
na rtech jen ztuhlý úsměv zbyl je dokonáno.
Dnes bylo mé tělo dáno do hrobu-vždyť víš.
, linkuj! 
, jagg 
antilistí jen tak noc nenávist realita láska samota touha naděje zoufalství marnost hrůza podzim poezie * svoboda horor les erotika cesta aa momentka příroda mládí tma srdce humor strach bolest přetvářka žena fantasy x .. . město vyznání ... osud smrt život sex smutek deprese horror temnota vztahy voľný verš sen pocity čas vzpomínka pocit zklamání beznaděj zima povídka emoce vztah sobota haiku krev
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867