14.11.05 | čtenář spina | 1988 x | vypínač
Byla si mi vším,
vše pro co jsem žil.
Vše!
Miluji tě, říkala si.
Proč tohleto já říci
nikdy neuměl?
Proč?!
Teď již je pozdě
na těch pár slov.
Snad neměla si pít,
snad jsem ti měl klíče od auta zabavit,
snad jsem měl řídit já.
Snad!
Kéž bys nechtěla už jet!
Snad to byl osud,
snad nastal můj čas,
kdo ví.
Ten čelní střet..
Oh ne! Ta bolest!
Proletěl jsem čelním sklem.
Ty jsi měla štěstí. Bohudík.
Žiješ!
Já ne,
ale neplakej.
Přeju ti život,
lásko moje!
Mé poslední slova : Miluji tě!!
jen tak město realita erotika sen přetvářka * pocity naděje krev touha zoufalství poezie aa horor sobota vztah srdce pocit nenávist samota deprese zima čas vyznání x antilistí humor příroda smrt sex momentka osud vztahy podzim voľný verš tma haiku . strach horror beznaděj smutek svoboda mládí žena povídka láska les hrůza .. bolest emoce temnota zklamání fantasy cesta vzpomínka marnost ... noc život
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6445
autorů: 866