17.11.05 | Ferrante, @, další tvorba | 2398 x | vypínač
Svíce svítí, už se stmívá,
je chladno...
Mraky plují po obloze,
přináší sebou zimu.
Svíce dohasíná,
zima je tady.
Šero mě obklopuje,
svírá mě v jednotvárnosti.
Ta šedá je všude,
drží a nepustí.
Padá ze všech stran,
jsem menší a menší........ už nejsem.
Tráva voní, slunce se směje.
Cítím,
cítím, že žiji...
Probouzím se,
s každou novou květinou,
s každým teplým paprskem
s každým okvětním plátkem,
jsem blíže bytí...
Čekám,
čekám na tu chvíli,
kdy se jaro rozbují.
Ten okamžik pro mě znamená život.
, linkuj! 
, jagg 
haiku srdce žena horor cesta .. vztahy bolest hrůza aa marnost strach erotika les zklamání město podzim touha realita sobota fantasy krev svoboda poezie tma příroda smutek osud přetvářka vyznání sen antilistí zoufalství momentka beznaděj horror povídka x jen tak láska emoce ... smrt čas nenávist * pocity mládí samota naděje deprese voľný verš . sex noc vztah vzpomínka zima temnota humor život pocit
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867