17.11.05 | Ferrante, @, další tvorba | 2452 x | vypínač
Svíce svítí, už se stmívá,
je chladno...
Mraky plují po obloze,
přináší sebou zimu.
Svíce dohasíná,
zima je tady.
Šero mě obklopuje,
svírá mě v jednotvárnosti.
Ta šedá je všude,
drží a nepustí.
Padá ze všech stran,
jsem menší a menší........ už nejsem.
Tráva voní, slunce se směje.
Cítím,
cítím, že žiji...
Probouzím se,
s každou novou květinou,
s každým teplým paprskem
s každým okvětním plátkem,
jsem blíže bytí...
Čekám,
čekám na tu chvíli,
kdy se jaro rozbují.
Ten okamžik pro mě znamená život.
, linkuj! 
, jagg 
deprese osud * touha podzim ... krev strach noc vztahy .. město nenávist svoboda tma vzpomínka povídka vyznání žena čas samota beznaděj srdce temnota haiku pocity voľný verš cesta les příroda jen tak sobota smrt horor sex láska x zklamání momentka erotika sen smutek horror . naděje poezie vztah humor zoufalství hrůza pocit marnost antilistí emoce aa život fantasy zima mládí bolest realita přetvářka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867