18.11.05 | Hermedos, @, další tvorba | 2859 x | vypínač
Ty jsi jako květina, co černé barvy lístky má!
Lákáš mne, má jediná, jenž duši mou tak proklíná!
Tvá záře sahá do dáli, kde život brodí se,
Jsi mou láskou v chorály, když duše rodí se!
Kdepak je naděje?! Kampak se ukryla,
Možná se ukryla v náručí anděla!?!
I věčnost s tebou strávená je pro mé srdce málo.
Já zbavil jsem se tajemství, a to mi tebe dalo!
, linkuj! 
, jagg 
fantasy emoce láska sobota nenávist podzim příroda srdce horor . svoboda pocit x humor žena vztah krev noc erotika mládí město hrůza ... sen realita jen tak temnota pocity .. haiku smrt momentka horror zima bolest voľný verš naděje přetvářka marnost vztahy život čas cesta les beznaděj aa vzpomínka povídka deprese vyznání poezie samota osud strach sex antilistí smutek touha tma zklamání * zoufalství
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867