18.11.05 | Hermedos, @, další tvorba | 2846 x | vypínač
Ty jsi jako květina, co černé barvy lístky má!
Lákáš mne, má jediná, jenž duši mou tak proklíná!
Tvá záře sahá do dáli, kde život brodí se,
Jsi mou láskou v chorály, když duše rodí se!
Kdepak je naděje?! Kampak se ukryla,
Možná se ukryla v náručí anděla!?!
I věčnost s tebou strávená je pro mé srdce málo.
Já zbavil jsem se tajemství, a to mi tebe dalo!
, linkuj! 
, jagg 
sobota hrůza haiku město antilistí beznaděj realita pocity touha horor samota smutek osud čas .. zima bolest přetvářka vztahy emoce * láska fantasy sex strach srdce mládí humor vyznání erotika krev aa ... voľný verš smrt horror poezie jen tak žena vztah momentka naděje sen pocit temnota deprese x tma zklamání marnost povídka cesta les zoufalství noc podzim nenávist . příroda vzpomínka svoboda život
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867