18.11.05 | Hermedos, @, další tvorba | 2593 x | vypínač
Ty jsi jako květina, co černé barvy lístky má!
Lákáš mne, má jediná, jenž duši mou tak proklíná!
Tvá záře sahá do dáli, kde život brodí se,
Jsi mou láskou v chorály, když duše rodí se!
Kdepak je naděje?! Kampak se ukryla,
Možná se ukryla v náručí anděla!?!
I věčnost s tebou strávená je pro mé srdce málo.
Já zbavil jsem se tajemství, a to mi tebe dalo!
zima naděje tma haiku erotika horor voľný verš emoce ... jen tak láska život smutek momentka zklamání horror realita mládí žena vyznání pocit poezie nenávist touha aa vztah vztahy vzpomínka bolest beznaděj svoboda hrůza temnota noc deprese strach srdce .. * les sobota . humor čas přetvářka cesta krev příroda pocity osud smrt x antilistí sex samota město marnost povídka fantasy sen podzim zoufalství
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14774
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6459
autorů: 867