18.11.05 | Hermedos, @, další tvorba | 2824 x | vypínač
Ty jsi jako květina, co černé barvy lístky má!
Lákáš mne, má jediná, jenž duši mou tak proklíná!
Tvá záře sahá do dáli, kde život brodí se,
Jsi mou láskou v chorály, když duše rodí se!
Kdepak je naděje?! Kampak se ukryla,
Možná se ukryla v náručí anděla!?!
I věčnost s tebou strávená je pro mé srdce málo.
Já zbavil jsem se tajemství, a to mi tebe dalo!
, linkuj! 
, jagg 
vztah realita aa vzpomínka fantasy srdce osud přetvářka marnost strach ... mládí .. tma temnota vztahy antilistí samota momentka život voľný verš poezie pocity cesta naděje erotika x sen les pocit sex krev zklamání svoboda humor . čas zima haiku povídka horor beznaděj noc hrůza smutek podzim touha * nenávist jen tak město emoce horror bolest zoufalství láska deprese sobota příroda smrt žena vyznání
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867