18.11.05 | Hermedos, @, další tvorba | 2894 x | vypínač
Ty jsi jako květina, co černé barvy lístky má!
Lákáš mne, má jediná, jenž duši mou tak proklíná!
Tvá záře sahá do dáli, kde život brodí se,
Jsi mou láskou v chorály, když duše rodí se!
Kdepak je naděje?! Kampak se ukryla,
Možná se ukryla v náručí anděla!?!
I věčnost s tebou strávená je pro mé srdce málo.
Já zbavil jsem se tajemství, a to mi tebe dalo!
, linkuj! 
, jagg 
voľný verš osud emoce naděje zoufalství zklamání x podzim antilistí .. ... temnota přetvářka nenávist svoboda hrůza deprese touha smrt jen tak srdce poezie bolest krev zima vyznání fantasy sen marnost realita aa příroda momentka žena vztah horor erotika noc mládí samota čas strach vzpomínka * vztahy láska sex pocity město život sobota tma les pocit haiku cesta humor beznaděj povídka . smutek horror
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867