Nokturno.net / tvorba / dílko

Překrásná krajina a modré nebe, čaroděj za učně vybral si tebe.
Staletí plynula, měnila krále, však duše zkažená byla tu stále. Na hradě
Prokletém v temnotě žila, lidem krev po nocích hladově pila.
Temná je krajina, temné je nebe a z této temnoty hrůzou tě zebe.
Oči tvé plné jsou smrtelné hrůzy, v mžiku tě opouští všechny tvé múzy.
Ztrácíš se v temnotě prokletých lesů,
Však já ti naději na bedrech nesu.
Nesu ti naději, nesu ti pokání, smrt je tvá naděje, smrt je tvé poznání.