21.11.05 | Spina, @, další tvorba | 2215 x | vypínač
Je tak půvabná,
duší i tělem,
mé srdce opět ukradla.
Podivnou hru teď s ním hraje,
hru, jejíž pravidla
jsem nepochopil a nechápu.
Snad o tom neví,
ale ta hra mě ničí,
sází mi rány,
rány jež nesnesu.
Musím jí říci co cítím,
jinak propadnu depresi,
a možná skončí mé trápení.
Ano udělám to!
Ale nevím kdy.
, linkuj! 
, jagg 
naděje srdce samota vyznání erotika pocit deprese bolest podzim haiku život temnota přetvářka humor sobota x hrůza fantasy vztah strach voľný verš čas sen emoce les marnost poezie ... vztahy noc realita zima osud povídka aa jen tak antilistí město touha krev cesta zoufalství sex svoboda smutek žena momentka horor horror * smrt mládí pocity láska příroda vzpomínka beznaděj .. tma zklamání . nenávist
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14788
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6519
autorů: 867