21.11.05 | Spina, @, další tvorba | 2129 x | vypínač
Je tak půvabná,
duší i tělem,
mé srdce opět ukradla.
Podivnou hru teď s ním hraje,
hru, jejíž pravidla
jsem nepochopil a nechápu.
Snad o tom neví,
ale ta hra mě ničí,
sází mi rány,
rány jež nesnesu.
Musím jí říci co cítím,
jinak propadnu depresi,
a možná skončí mé trápení.
Ano udělám to!
Ale nevím kdy.
, linkuj! 
, jagg 
naděje beznaděj momentka smrt sobota touha marnost pocity zima haiku ... vztah jen tak temnota srdce realita vzpomínka strach čas fantasy smutek .. příroda deprese vyznání tma povídka samota * město zklamání svoboda bolest žena nenávist pocit x láska mládí horor . antilistí erotika zoufalství poezie krev humor horror cesta aa sex podzim život voľný verš emoce noc vztahy přetvářka sen osud les hrůza
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867