23.11.05 | Calwen, @, další tvorba | 2317 x | vypínač
23.4.2005
Malovala jsem tenkou linkou
rudé květy
na líčka malých děvčátek
Copak to se smí?
Symboly prodejných žen
a já jimi znesvěcovala
pihovaté tváře z marcipánu
Pak přišly na řadu cikánky
smrděly kouřem
a měly černé skráně
Copak já umím říct ne?
a ony byly vděčné
Nohy mi zdřevěněly
a dlaně červenočerně
ukazují všem,
co jsem zač
A na pravé tváři začíná červeně kvést...
, linkuj! 
, jagg 
haiku osud smutek .. horror krev aa povídka hrůza podzim les vyznání bolest srdce sex pocity * cesta sobota čas temnota sen poezie x žena strach vztahy erotika smrt pocit příroda město nenávist fantasy beznaděj zoufalství voľný verš deprese zima emoce humor zklamání horor vzpomínka realita naděje vztah tma svoboda život přetvářka ... láska samota mládí antilistí noc jen tak marnost . touha momentka
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6514
autorů: 867