23.11.05 | Calwen, @, další tvorba | 2347 x | vypínač
23.4.2005
Malovala jsem tenkou linkou
rudé květy
na líčka malých děvčátek
Copak to se smí?
Symboly prodejných žen
a já jimi znesvěcovala
pihovaté tváře z marcipánu
Pak přišly na řadu cikánky
smrděly kouřem
a měly černé skráně
Copak já umím říct ne?
a ony byly vděčné
Nohy mi zdřevěněly
a dlaně červenočerně
ukazují všem,
co jsem zač
A na pravé tváři začíná červeně kvést...
, linkuj! 
, jagg 
horror nenávist zklamání vzpomínka sen příroda jen tak * deprese bolest naděje podzim pocity beznaděj ... svoboda samota povídka hrůza osud smutek láska život zoufalství marnost krev x les čas aa touha humor vztahy vztah žena zima emoce poezie cesta momentka město fantasy noc erotika sex pocit sobota antilistí strach vyznání .. haiku horor . voľný verš tma přetvářka srdce realita smrt temnota mládí
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867