23.11.05 | Calwen, @, další tvorba | 1984 x | vypínač
Počkám si na tu chvíli,
kdy se rožínají lampy
a všichni usínají.
Stoupnu si na balkón,
ruce dám za záda,
jako když mi bylo pět
a rozbila jsem babičce vázu,
sklopím pohled oblečený do oranžových řas,
ať moje město spí
uplakané a tiše hořící
ve svojí směšné hrdosti hejna holubů
a
šedých lidí.
Už nejsem malá.
Místo ukolébavky poslouchám vaše životy.
jen tak .. realita vyznání čas pocit sen ... láska hrůza fantasy naděje * cesta bolest příroda deprese podzim smutek krev poezie smrt temnota noc mládí žena momentka les přetvářka haiku život marnost beznaděj sex erotika srdce vztahy pocity voľný verš samota strach osud tma . humor emoce město sobota vztah nenávist horror aa antilistí zima touha povídka horor vzpomínka x zoufalství zklamání svoboda
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866