25.11.05 | čtenář Katka | 2140 x | vypínač
Ztratil se ten, kterého jsem nikdy neznala
naposledy jsem ho viděla včera v noci když seděl na okně na půdě
celý v černém, světlo slabounce zářilo zevnitř,
vážný, ale oči se smály...hřálo to
pomalu, polehoučku jsem se rozešla k němu, chtěla jsem ho konečně poznat, pohladit po vlasech...
najednou se dívám z okna půdy dolů na noční ulici..
a naproti na drátě sedí černý havran, kterému svítí oči.
Až se rozední, odletí a už se nevrátí
, linkuj! 
, jagg 
hrůza fantasy naděje haiku smrt emoce vztah * strach přetvářka nenávist ... temnota svoboda žena .. příroda horor touha erotika deprese vzpomínka zima láska sex poezie antilistí noc čas les beznaděj vyznání život pocit realita aa podzim zklamání zoufalství vztahy cesta město . x voľný verš jen tak mládí horror osud samota momentka bolest tma pocity srdce sen humor sobota povídka smutek krev marnost
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6518
autorů: 867