25.11.05 | čtenář Katka | 2126 x | vypínač
Ztratil se ten, kterého jsem nikdy neznala
naposledy jsem ho viděla včera v noci když seděl na okně na půdě
celý v černém, světlo slabounce zářilo zevnitř,
vážný, ale oči se smály...hřálo to
pomalu, polehoučku jsem se rozešla k němu, chtěla jsem ho konečně poznat, pohladit po vlasech...
najednou se dívám z okna půdy dolů na noční ulici..
a naproti na drátě sedí černý havran, kterému svítí oči.
Až se rozední, odletí a už se nevrátí
, linkuj! 
, jagg 
temnota x mládí naděje nenávist smrt život pocit antilistí vztahy město marnost . voľný verš .. emoce osud cesta haiku strach vzpomínka zklamání humor svoboda sen * srdce poezie podzim deprese touha bolest láska samota čas krev zoufalství zima aa ... momentka povídka les pocity horor beznaděj erotika tma realita vyznání horror noc vztah jen tak sex hrůza příroda přetvářka žena sobota fantasy smutek
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2026 Skaven
komentářů: 14784
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6516
autorů: 867