26.11.05 | Donar Tyr, @, další tvorba | 1999 x | vypínač
Svíčka uprostřed světnice
a někde v dálce hrají housle a piáno.
Sedni si, já zuju ti střevíce,
spolu pak počkáme na ráno.
Opřu se lokty o tvá kolena
a rukama si podepřu bradu.
Múžeš mi hladit vlasy, když jsem tak zmámená.
Plamenu svíce teď tvou pozornost kradu.
Ješte mi vyprávěj , ještě alespoň jednu poému..
Chci slyšet o lese a o bouři...
A zda mé oči mají punc drahých kamenú,
když spod řas se na tebe zasněně hmouří.
Ne nepřestávej mi hladit vlasy, vplétej do nich prsty dál.
Snad múžeme pobýt chvíli ve tmě a tichu.
A název támhleté hvězdy, kdysis ho znal...
Říkal´s, že tak jmenuje se i jablko hříchu..
Ano pane, s tebou bych dokázala probdít mnoho nocí,
jenom tak přitulená k tvému ramenu pro kousek tepla.
Cítiš dnes v noci taky ten bezejmenný pocit?
Jak pojmenoval bys ho, než zapálí venku opět pouliční světla?...
povídka zoufalství jen tak emoce město horor přetvářka erotika fantasy příroda temnota poezie láska vzpomínka voľný verš zklamání * ... podzim vztah noc beznaděj strach svoboda humor horror pocit haiku touha zima smrt srdce deprese vztahy samota realita tma život aa marnost krev smutek . mládí antilistí osud sex čas cesta vyznání naděje .. bolest žena sen x nenávist hrůza sobota pocity momentka les
Nokturno je místem pro všechny milovníky fantasie, dobrého počtení a rozumné rozpravy.
©1999-2024 Skaven
komentářů: 14769
článků: 557
obrázků: 3653
dílek: 6441
autorů: 866